अध्ययनम्
- अनुक्रमणिका
- मूलम्
१८ ऐलः पुरूरवाः। उर्वशी देवता। २,४-५,७, ११, १३, १५-१६,१८, उर्वशी ऋषिका। पुरूरवा देवता। त्रिष्टुप्।
ह॒ये जाये॒ मन॑सा॒ तिष्ठ॑ घोरे॒ वचां॑सि मि॒श्रा कृ॑णवावहै॒ नु ।
न नौ॒ मन्त्रा॒ अनु॑दितास ए॒ते मय॑स्कर॒न्पर॑तरे च॒नाह॑न्
॥१॥ha̱ye jāye̱ mana̍sā̱ tiṣṭha̍ ghore̱ vacā̍ṃsi mi̱śrā kṛ̍ṇavāvahai̱ nu |
na nau̱ mantrā̱ anu̍ditāsa e̱te maya̍skara̱npara̍tare ca̱nāha̍n
किमे॒ता वा॒चा कृ॑णवा॒ तवा॒हं प्राक्र॑मिषमु॒षसा॑मग्रि॒येव॑ ।
पुरू॑रव॒: पुन॒रस्तं॒ परे॑हि दुराप॒ना वात॑ इवा॒हम॑स्मि
॥२॥kime̱tā vā̱cā kṛ̍ṇavā̱ tavā̱haṃ prākra̍miṣamu̱ṣasā̍magri̱yeva̍ |
purū̍rava̱: puna̱rasta̱ṃ pare̍hi durāpa̱nā vāta̍ ivā̱hama̍smi
इषु॒र्न श्रि॒य इ॑षु॒धेर॑स॒ना गो॒षाः श॑त॒सा न रंहि॑: ।
अ॒वीरे॒ क्रतौ॒ वि द॑विद्युत॒न्नोरा॒ न मा॒युं चि॑तयन्त॒ धुन॑यः
॥३॥iṣu̱rna śri̱ya i̍ṣu̱dhera̍sa̱nā go̱ṣāḥ śa̍ta̱sā na raṃhi̍: |
a̱vīre̱ kratau̱ vi da̍vidyuta̱nnorā̱ na mā̱yuṃ ci̍tayanta̱ dhuna̍yaḥ
सा वसु॒ दध॑ती॒ श्वशु॑राय॒ वय॒ उषो॒ यदि॒ वष्ट्यन्ति॑गृहात् ।
अस्तं॑ ननक्षे॒ यस्मि॑ञ्चा॒कन्दिवा॒ नक्तं॑ श्नथि॒ता वै॑त॒सेन॑
॥४॥sā vasu̱ dadha̍tī̱ śvaśu̍rāya̱ vaya̱ uṣo̱ yadi̱ vaṣṭyanti̍gṛhāt |
asta̍ṃ nanakṣe̱ yasmi̍ñcā̱kandivā̱ nakta̍ṃ śnathi̱tā vai̍ta̱sena̍
त्रिः स्म॒ माह्न॑: श्नथयो वैत॒सेनो॒त स्म॒ मेऽव्य॑त्यै पृणासि ।
पुरू॑र॒वोऽनु॑ ते॒ केत॑मायं॒ राजा॑ मे वीर त॒न्व१स्तदा॑सीः
॥५॥triḥ sma̱ māhna̍: śnathayo vaita̱seno̱ta sma̱ me'vya̍tyai pṛṇāsi |
purū̍ra̱vo'nu̍ te̱ keta̍māya̱ṃ rājā̍ me vīra ta̱nva1stadā̍sīḥ
या सु॑जू॒र्णिः श्रेणि॑: सु॒म्नआ॑पिर्ह्र॒देच॑क्षु॒र्न ग्र॒न्थिनी॑ चर॒ण्युः ।
ता अ॒ञ्जयो॑ऽरु॒णयो॒ न स॑स्रुः श्रि॒ये गावो॒ न धे॒नवो॑ऽनवन्त
॥६॥yā su̍jū̱rṇiḥ śreṇi̍: su̱mnaā̍pirhra̱deca̍kṣu̱rna gra̱nthinī̍ cara̱ṇyuḥ |
tā a̱ñjayo̍'ru̱ṇayo̱ na sa̍sruḥ śri̱ye gāvo̱ na dhe̱navo̍'navanta
सम॑स्मि॒ञ्जाय॑मान आसत॒ ग्ना उ॒तेम॑वर्धन्न॒द्य१: स्वगू॑र्ताः ।
म॒हे यत्त्वा॑ पुरूरवो॒ रणा॒याऽव॑र्धयन्दस्यु॒हत्या॑य दे॒वाः
॥७॥sama̍smi̱ñjāya̍māna āsata̱ gnā u̱tema̍vardhanna̱dya1: svagū̍rtāḥ |
ma̱he yattvā̍ purūravo̱ raṇā̱yā'va̍rdhayandasyu̱hatyā̍ya de̱vāḥ
सचा॒ यदा॑सु॒ जह॑ती॒ष्वत्क॒ममा॑नुषीषु॒ मानु॑षो नि॒षेवे॑ । अप॑ स्म॒ मत्त॒रस॑न्ती॒ न भु॒ज्युस्ता अ॑त्रसन्रथ॒स्पृशो॒ नाश्वा॑:
॥८॥sacā̱ yadā̍su̱ jaha̍tī̱ṣvatka̱mamā̍nuṣīṣu̱ mānu̍ṣo ni̱ṣeve̍ | apa̍ sma̱ matta̱rasa̍ntī̱ na bhu̱jyustā a̍trasanratha̱spṛśo̱ nāśvā̍:
यदा॑सु॒ मर्तो॑ अ॒मृता॑सु नि॒स्पृक्सं क्षो॒णीभि॒: क्रतु॑भि॒र्न पृ॒ङ्क्ते ।
ता आ॒तयो॒ न त॒न्व॑: शुम्भत॒ स्वा अश्वा॑सो॒ न क्री॒ळयो॒ दन्द॑शानाः
॥९॥yadā̍su̱ marto̍ a̱mṛtā̍su ni̱spṛksaṃ kṣo̱ṇībhi̱: kratu̍bhi̱rna pṛ̱ṅkte |
tā ā̱tayo̱ na ta̱nva̍: śumbhata̱ svā aśvā̍so̱ na krī̱l̤ayo̱ danda̍śānāḥ
वि॒द्युन्न या पत॑न्ती॒ दवि॑द्यो॒द्भर॑न्ती मे॒ अप्या॒ काम्या॑नि ।
जनि॑ष्टो अ॒पो नर्य॒: सुजा॑त॒: प्रोर्वशी॑ तिरत दी॒र्घमायु॑:
॥१०॥vi̱dyunna yā pata̍ntī̱ davi̍dyo̱dbhara̍ntī me̱ apyā̱ kāmyā̍ni |
jani̍ṣṭo a̱po narya̱: sujā̍ta̱: prorvaśī̍ tirata dī̱rghamāyu̍:
ज॒ज्ञि॒ष इ॒त्था गो॒पीथ्या॑य॒ हि द॒धाथ॒ तत्पु॑रूरवो म॒ ओज॑: ।
अशा॑सं त्वा वि॒दुषी॒ सस्मि॒न्नह॒न्न म॒ आशृ॑णो॒: किम॒भुग्व॑दासि
॥११॥ja̱jñi̱ṣa i̱tthā go̱pīthyā̍ya̱ hi da̱dhātha̱ tatpu̍rūravo ma̱ oja̍: |
aśā̍saṃ tvā vi̱duṣī̱ sasmi̱nnaha̱nna ma̱ āśṛ̍ṇo̱: kima̱bhugva̍dāsi
क॒दा सू॒नुः पि॒तरं॑ जा॒त इ॑च्छाच्च॒क्रन्नाश्रु॑ वर्तयद्विजा॒नन् ।
को दम्प॑ती॒ सम॑नसा॒ वि यू॑यो॒दध॒ यद॒ग्निः श्वशु॑रेषु॒ दीद॑यत्
॥१२॥ka̱dā sū̱nuḥ pi̱tara̍ṃ jā̱ta i̍cchācca̱krannāśru̍ vartayadvijā̱nan |
ko dampa̍tī̱ sama̍nasā̱ vi yū̍yo̱dadha̱ yada̱gniḥ śvaśu̍reṣu̱ dīda̍yat
प्रति॑ ब्रवाणि व॒र्तय॑ते॒ अश्रु॑ च॒क्रन्न क्र॑न्ददा॒ध्ये॑ शि॒वायै॑ ।
प्र तत्ते॑ हिनवा॒ यत्ते॑ अ॒स्मे परे॒ह्यस्तं॑ न॒हि मू॑र॒ माप॑:
॥१३॥prati̍ bravāṇi va̱rtaya̍te̱ aśru̍ ca̱kranna kra̍ndadā̱dhye̍ śi̱vāyai̍ |
pra tatte̍ hinavā̱ yatte̍ a̱sme pare̱hyasta̍ṃ na̱hi mū̍ra̱ māpa̍:
सु॒दे॒वो अ॒द्य प्र॒पते॒दना॑वृत्परा॒वतं॑ पर॒मां गन्त॒वा उ॑ ।
अधा॒ शयी॑त॒ निॠ॑तेरु॒पस्थेऽधै॑नं॒ वृका॑ रभ॒सासो॑ अ॒द्युः
॥१४॥su̱de̱vo a̱dya pra̱pate̱danā̍vṛtparā̱vata̍ṃ para̱māṃ ganta̱vā u̍ |
adhā̱ śayī̍ta̱ niṝ̍teru̱pasthe'dhai̍na̱ṃ vṛkā̍ rabha̱sāso̍ a̱dyuḥ
पुरू॑रवो॒ मा मृ॑था॒ मा प्र प॑प्तो॒ मा त्वा॒ वृका॑सो॒ अशि॑वास उ क्षन् ।
न वै स्त्रैणा॑नि स॒ख्यानि॑ सन्ति सालावृ॒काणां॒ हृद॑यान्ये॒ता
॥१५॥purū̍ravo̱ mā mṛ̍thā̱ mā pra pa̍pto̱ mā tvā̱ vṛkā̍so̱ aśi̍vāsa u kṣan |
na vai straiṇā̍ni sa̱khyāni̍ santi sālāvṛ̱kāṇā̱ṃ hṛda̍yānye̱tā
यद्विरू॒पाच॑रं॒ मर्त्ये॒ष्वव॑सं॒ रात्री॑: श॒रद॒श्चत॑स्रः ।
घृ॒तस्य॑ स्तो॒कं स॒कृदह्न॑ आश्नां॒ तादे॒वेदं ता॑तृपा॒णा च॑रामि
॥१६॥yadvirū̱pāca̍ra̱ṃ martye̱ṣvava̍sa̱ṃ rātrī̍: śa̱rada̱ścata̍sraḥ |
ghṛ̱tasya̍ sto̱kaṃ sa̱kṛdahna̍ āśnā̱ṃ tāde̱vedaṃ tā̍tṛpā̱ṇā ca̍rāmi
अ॒न्त॒रि॒क्ष॒प्रां रज॑सो वि॒मानी॒मुप॑ शिक्षाम्यु॒र्वशीं॒ वसि॑ष्ठः ।
उप॑ त्वा रा॒तिः सु॑कृ॒तस्य॒ तिष्ठा॒न्नि व॑र्तस्व॒ हृद॑यं तप्यते मे
॥१७॥a̱nta̱ri̱kṣa̱prāṃ raja̍so vi̱mānī̱mupa̍ śikṣāmyu̱rvaśī̱ṃ vasi̍ṣṭhaḥ |
upa̍ tvā rā̱tiḥ su̍kṛ̱tasya̱ tiṣṭhā̱nni va̍rtasva̱ hṛda̍yaṃ tapyate me
इति॑ त्वा दे॒वा इ॒म आ॑हुरैळ॒ यथे॑मे॒तद्भव॑सि मृ॒त्युब॑न्धुः ।
प्र॒जा ते॑ दे॒वान्ह॒विषा॑ यजाति स्व॒र्ग उ॒ त्वमपि॑ मादयासे
॥१८॥iti̍ tvā de̱vā i̱ma ā̍hurail̤a̱ yathe̍me̱tadbhava̍si mṛ̱tyuba̍ndhuḥ |
pra̱jā te̍ de̱vānha̱viṣā̍ yajāti sva̱rga u̱ tvamapi̍ mādayāse