अध्ययनम्
- अनुक्रमणिका
- मूलम्
४ प्रस्कण्वः काण्वः। उषाः। अनुष्टुप्।
उषो॑ भ॒द्रेभि॒रा ग॑हि दि॒वश्चि॑द् रोच॒नादधि॑ ।
वह॑न्त्वरु॒णप्स॑व॒ उप॑ त्वा सो॒मिनो॑ गृ॒हम्
॥१॥uṣo̍ bha̱drebhi̱rā ga̍hi di̱vaści̍d roca̱nādadhi̍ |
vaha̍ntvaru̱ṇapsa̍va̱ upa̍ tvā so̱mino̍ gṛ̱ham
सु॒पेश॑सं सु॒खं रथं॒ यम॒ध्यस्था॑ उष॒स्त्वम् ।
तेना॑ सु॒श्रव॑सं॒ जनं॒ प्रावा॒द्य दु॑हितर्दिवः
॥२॥su̱peśa̍saṃ su̱khaṃ ratha̱ṃ yama̱dhyasthā̍ uṣa̱stvam |
tenā̍ su̱śrava̍sa̱ṃ jana̱ṃ prāvā̱dya du̍hitardivaḥ
वय॑श्चित् ते पत॒त्रिणो॑ द्वि॒पच्चतु॑ष्पदर्जुनि ।
उष॒: प्रार॑न्नृ॒तूँरनु॑ दि॒वो अन्ते॑भ्य॒स्परि॑
॥३॥vaya̍ścit te pata̱triṇo̍ dvi̱paccatu̍ṣpadarjuni |
uṣa̱: prāra̍nnṛ̱tūm̐ranu̍ di̱vo ante̍bhya̱spari̍
व्यु॒च्छन्ती॒ हि र॒श्मिभि॒र्विश्व॑मा॒भासि॑ रोच॒नम् ।
तां त्वामु॑षर्वसू॒यवो॑ गी॒र्भिः कण्वा॑ अहूषत
॥४॥vyu̱cchantī̱ hi ra̱śmibhi̱rviśva̍mā̱bhāsi̍ roca̱nam |
tāṃ tvāmu̍ṣarvasū̱yavo̍ gī̱rbhiḥ kaṇvā̍ ahūṣata