अध्ययनम्
- अनुक्रमणिका
- मूलम्
३० विश्वमना वैयश्व: । इन्द्र:, २८-३० वरु: सौषाम्णि: । उष्णिक्, ३० अनुष्टुप्।
सखा॑य॒ आ शि॑षामहि॒ ब्रह्मेन्द्रा॑य व॒ज्रिणे॑ । स्तु॒ष ऊ॒ षु वो॒ नृत॑माय धृ॒ष्णवे॑
॥१॥sakhā̍ya̱ ā śi̍ṣāmahi̱ brahmendrā̍ya va̱jriṇe̍ | stu̱ṣa ū̱ ṣu vo̱ nṛta̍māya dhṛ̱ṣṇave̍
शव॑सा॒ ह्यसि॑ श्रु॒तो वृ॑त्र॒हत्ये॑न वृत्र॒हा । म॒घैर्म॒घोनो॒ अति॑ शूर दाशसि
॥२॥śava̍sā̱ hyasi̍ śru̱to vṛ̍tra̱hatye̍na vṛtra̱hā | ma̱ghairma̱ghono̱ ati̍ śūra dāśasi
स न॒: स्तवा॑न॒ आ भ॑र र॒यिं चि॒त्रश्र॑वस्तमम् । नि॒रे॒के चि॒द्यो ह॑रिवो॒ वसु॑र्द॒दिः
॥३॥sa na̱: stavā̍na̱ ā bha̍ra ra̱yiṃ ci̱traśra̍vastamam | ni̱re̱ke ci̱dyo ha̍rivo̱ vasu̍rda̱diḥ
आ नि॑रे॒कमु॒त प्रि॒यमिन्द्र॒ दर्षि॒ जना॑नाम् । धृ॒ष॒ता धृ॑ष्णो॒ स्तव॑मान॒ आ भ॑र
॥४॥ā ni̍re̱kamu̱ta pri̱yamindra̱ darṣi̱ janā̍nām | dhṛ̱ṣa̱tā dhṛ̍ṣṇo̱ stava̍māna̱ ā bha̍ra
न ते॑ स॒व्यं न दक्षि॑णं॒ हस्तं॑ वरन्त आ॒मुर॑: । न प॑रि॒बाधो॑ हरिवो॒ गवि॑ष्टिषु
॥५॥na te̍ sa̱vyaṃ na dakṣi̍ṇa̱ṃ hasta̍ṃ varanta ā̱mura̍: | na pa̍ri̱bādho̍ harivo̱ gavi̍ṣṭiṣu
आ त्वा॒ गोभि॑रिव व्र॒जं गी॒र्भिॠ॑णोम्यद्रिवः । आ स्मा॒ कामं॑ जरि॒तुरा मन॑: पृण
॥६॥ā tvā̱ gobhi̍riva vra̱jaṃ gī̱rbhiṝ̍ṇomyadrivaḥ | ā smā̱ kāma̍ṃ jari̱turā mana̍: pṛṇa
विश्वा॑नि वि॒श्वम॑नसो धि॒या नो॑ वृत्रहन्तम । उग्र॑ प्रणेत॒रधि॒ षू व॑सो गहि
॥७॥viśvā̍ni vi̱śvama̍naso dhi̱yā no̍ vṛtrahantama | ugra̍ praṇeta̱radhi̱ ṣū va̍so gahi
व॒यं ते॑ अ॒स्य वृ॑त्रहन्वि॒द्याम॑ शूर॒ नव्य॑सः । वसो॑: स्पा॒र्हस्य॑ पुरुहूत॒ राध॑सः
॥८॥va̱yaṃ te̍ a̱sya vṛ̍trahanvi̱dyāma̍ śūra̱ navya̍saḥ | vaso̍: spā̱rhasya̍ puruhūta̱ rādha̍saḥ
इन्द्र॒ यथा॒ ह्यस्ति॒ तेऽप॑रीतं नृतो॒ शव॑: । अमृ॑क्ता रा॒तिः पु॑रुहूत दा॒शुषे॑
॥९॥indra̱ yathā̱ hyasti̱ te'pa̍rītaṃ nṛto̱ śava̍: | amṛ̍ktā rā̱tiḥ pu̍ruhūta dā̱śuṣe̍
आ वृ॑षस्व महामह म॒हे नृ॑तम॒ राध॑से । दृ॒ळ्हश्चि॑द्दृह्य मघवन्म॒घत्त॑ये
॥१०॥ā vṛ̍ṣasva mahāmaha ma̱he nṛ̍tama̱ rādha̍se | dṛ̱l̤haści̍ddṛhya maghavanma̱ghatta̍ye
नू अ॒न्यत्रा॑ चिदद्रिव॒स्त्वन्नो॑ जग्मुरा॒शस॑: । मघ॑वञ्छ॒ग्धि तव॒ तन्न॑ ऊ॒तिभि॑:
॥११॥nū a̱nyatrā̍ cidadriva̱stvanno̍ jagmurā̱śasa̍: | magha̍vañcha̱gdhi tava̱ tanna̍ ū̱tibhi̍:
न॒ह्य१ङ्ग नृ॑तो॒ त्वद॒न्यं वि॒न्दामि॒ राध॑से । रा॒ये द्यु॒म्नाय॒ शव॑से च गिर्वणः
॥१२॥na̱hya1ṅga nṛ̍to̱ tvada̱nyaṃ vi̱ndāmi̱ rādha̍se | rā̱ye dyu̱mnāya̱ śava̍se ca girvaṇaḥ
एन्दु॒मिन्द्रा॑य सिञ्चत॒ पिबा॑ति सो॒म्यं मधु॑ । प्र राध॑सा चोदयाते महित्व॒ना
॥१३॥endu̱mindrā̍ya siñcata̱ pibā̍ti so̱myaṃ madhu̍ | pra rādha̍sā codayāte mahitva̱nā
उपो॒ हरी॑णां॒ पतिं॒ दक्षं॑ पृ॒ञ्चन्त॑मब्रवम् । नू॒नं श्रु॑धि स्तुव॒तो अ॒श्व्यस्य॑
॥१४॥upo̱ harī̍ṇā̱ṃ pati̱ṃ dakṣa̍ṃ pṛ̱ñcanta̍mabravam | nū̱naṃ śru̍dhi stuva̱to a̱śvyasya̍
न॒ह्य१ङ्ग पु॒रा च॒न ज॒ज्ञे वी॒रत॑र॒स्त्वत् । नकी॑ रा॒या नैवथा॒ न भ॒न्दना॑
॥१५॥na̱hya1ṅga pu̱rā ca̱na ja̱jñe vī̱rata̍ra̱stvat | nakī̍ rā̱yā naivathā̱ na bha̱ndanā̍
एदु॒ मध्वो॑ म॒दिन्त॑रं सि॒ञ्च वा॑ध्वर्यो॒ अन्ध॑सः । ए॒वा हि वी॒रः स्तव॑ते स॒दावृ॑धः
॥१६॥edu̱ madhvo̍ ma̱dinta̍raṃ si̱ñca vā̍dhvaryo̱ andha̍saḥ | e̱vā hi vī̱raḥ stava̍te sa̱dāvṛ̍dhaḥ
इन्द्र॑ स्थातर्हरीणां॒ नकि॑ष्टे पू॒र्व्यस्तु॑तिम् । उदा॑नंश॒ शव॑सा॒ न भ॒न्दना॑
॥१७॥indra̍ sthātarharīṇā̱ṃ naki̍ṣṭe pū̱rvyastu̍tim | udā̍naṃśa̱ śava̍sā̱ na bha̱ndanā̍
तं वो॒ वाजा॑नां॒ पति॒महू॑महि श्रव॒स्यव॑: । अप्रा॑युभिर्य॒ज्ञेभि॑र्वावृ॒धेन्य॑म्
॥१८॥taṃ vo̱ vājā̍nā̱ṃ pati̱mahū̍mahi śrava̱syava̍: | aprā̍yubhirya̱jñebhi̍rvāvṛ̱dhenya̍m
एतो॒ न्विन्द्रं॒ स्तवा॑म॒ सखा॑य॒: स्तोम्यं॒ नर॑म् । कृ॒ष्टीर्यो विश्वा॑ अ॒भ्यस्त्येक॒ इत्
॥१९॥eto̱ nvindra̱ṃ stavā̍ma̱ sakhā̍ya̱: stomya̱ṃ nara̍m | kṛ̱ṣṭīryo viśvā̍ a̱bhyastyeka̱ it
अगो॑रुधाय ग॒विषे॑ द्यु॒क्षाय॒ दस्म्यं॒ वच॑: । घृ॒तात्स्वादी॑यो॒ मधु॑नश्च वोचत
॥२०॥ago̍rudhāya ga̱viṣe̍ dyu̱kṣāya̱ dasmya̱ṃ vaca̍: | ghṛ̱tātsvādī̍yo̱ madhu̍naśca vocata
यस्यामि॑तानि वी॒र्या॒३ न राध॒: पर्ये॑तवे । ज्योति॒र्न विश्व॑म॒भ्यस्ति॒ दक्षि॑णा
॥२१॥yasyāmi̍tāni vī̱ryā̱3 na rādha̱: parye̍tave | jyoti̱rna viśva̍ma̱bhyasti̱ dakṣi̍ṇā
स्तु॒हीन्द्रं॑ व्यश्व॒वदनू॑र्मिं वा॒जिनं॒ यम॑म् । अ॒र्यो गयं॒ मंह॑मानं॒ वि दा॒शुषे॑
॥२२॥stu̱hīndra̍ṃ vyaśva̱vadanū̍rmiṃ vā̱jina̱ṃ yama̍m | a̱ryo gaya̱ṃ maṃha̍māna̱ṃ vi dā̱śuṣe̍
ए॒वा नू॒नमुप॑ स्तुहि॒ वैय॑श्व दश॒मं नव॑म् । सुवि॑द्वांसं च॒र्कृत्यं॑ च॒रणी॑नाम्
॥२३॥e̱vā nū̱namupa̍ stuhi̱ vaiya̍śva daśa̱maṃ nava̍m | suvi̍dvāṃsaṃ ca̱rkṛtya̍ṃ ca̱raṇī̍nām
वेत्था॒ हि निॠ॑तीनां॒ वज्र॑हस्त परि॒वृज॑म् । अह॑रहः शु॒न्ध्युः प॑रि॒पदा॑मिव
॥२४॥vetthā̱ hi niṝ̍tīnā̱ṃ vajra̍hasta pari̱vṛja̍m | aha̍rahaḥ śu̱ndhyuḥ pa̍ri̱padā̍miva
तदि॒न्द्राव॒ आ भ॑र॒ येना॑ दंसिष्ठ॒ कृत्व॑ने । द्वि॒ता कुत्सा॑य शिश्नथो॒ नि चो॑दय
॥२५॥tadi̱ndrāva̱ ā bha̍ra̱ yenā̍ daṃsiṣṭha̱ kṛtva̍ne | dvi̱tā kutsā̍ya śiśnatho̱ ni co̍daya
तमु॑ त्वा नू॒नमी॑महे॒ नव्यं॑ दंसिष्ठ॒ सन्य॑से । स त्वं नो॒ विश्वा॑ अ॒भिमा॑तीः स॒क्षणि॑:
॥२६॥tamu̍ tvā nū̱namī̍mahe̱ navya̍ṃ daṃsiṣṭha̱ sanya̍se | sa tvaṃ no̱ viśvā̍ a̱bhimā̍tīḥ sa̱kṣaṇi̍:
य ऋक्षा॒दंह॑सो मु॒चद्यो वार्या॑त्स॒प्त सिन्धु॑षु । वध॑र्दा॒सस्य॑ तुविनृम्ण नीनमः
॥२७॥ya ṛkṣā̱daṃha̍so mu̱cadyo vāryā̍tsa̱pta sindhu̍ṣu | vadha̍rdā̱sasya̍ tuvinṛmṇa nīnamaḥ
यथा॑ वरो सु॒षाम्णे॑ स॒निभ्य॒ आव॑हो र॒यिम् । व्य॑श्वेभ्यः सुभगे वाजिनीवति
॥२८॥yathā̍ varo su̱ṣāmṇe̍ sa̱nibhya̱ āva̍ho ra̱yim | vya̍śvebhyaḥ subhage vājinīvati
आ ना॒र्यस्य॒ दक्षि॑णा॒ व्य॑श्वाँ एतु सो॒मिन॑: । स्थू॒रं च॒ राध॑: श॒तव॑त्स॒हस्र॑वत्
॥२९॥ā nā̱ryasya̱ dakṣi̍ṇā̱ vya̍śvām̐ etu so̱mina̍: | sthū̱raṃ ca̱ rādha̍: śa̱tava̍tsa̱hasra̍vat
यत्त्वा॑ पृ॒च्छादी॑जा॒नः कु॑ह॒या कु॑हयाकृते । ए॒षो अप॑श्रितो व॒लो गो॑म॒तीमव॑ तिष्ठति
॥३०॥yattvā̍ pṛ̱cchādī̍jā̱naḥ ku̍ha̱yā ku̍hayākṛte | e̱ṣo apa̍śrito va̱lo go̍ma̱tīmava̍ tiṣṭhati